Smlouvy o zprostředkování jsou zároveň tzv. smlouvami spotřebitelskými. Spotřebitelské smlouvy jsou ty, kde na jedné straně vystupuje spotřebitel a na straně druhé podnikatel. Spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem. Podnikatelem se rozumí každý, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku. Dále je to také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele. Spotřebitel je chápán zpravidla jako slabší strana smluvního vztahu, které je poskytována širší ochrana. Proto nový občanský zákoník stanoví, že smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od ustanovení, jejichž smyslem je ochrana spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, která mu zákon poskytuje k jeho ochraně, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. Ustanovení o smluvní pokutě ve zprostředkovatelské smlouvě (ve výši předpokládané provize) je v praxi zpravidla vázáno na situaci, kdy zájemce "poruší svou povinnost" a "bez vážného důvodu" zprostředkovávanou smlouvu neuzavře. Jedná se tak o případ, kdy se strany smlouvy o zprostředkování dohodnou odchylně od ustanovení v novém občanském zákoníku tak, že na základě smluvního ujednání o smluvní pokutě v podstatě zaručí zprostředkovateli provizi i pro situaci, kdy uzavření požadované smlouvy neobstará, resp. se o ně nepřičiní. To je však úprava, která je v rozporu se zákonem a bylo by tak možné dovodit až neplatnost těchto ustanovení. V podstatě je irelevantní, zda je nárok na provizi, která není vázána na přičinění zprostředkovatele, označen jako provize či smluvní pokuta, obcházení zákona je z tohoto jednání zcela zřejmé. Abychom se v praxi těmto sporným situacím vyhnuli, doporučujeme vázat vznik nároku na provizi pouze na obstarání příležitosti smlouvu uzavřít, vázat smluvní pokuty na porušení jiných povinností, které pro zájemce vyplývají ze smlouvy o zprostředkování v souladu se zákonem, či stanovit výši smluvních pokut výrazně nižší než předpokládané provize, aby se jednalo opravdu o smluvní pokutu, nikoli zastřenou provizi. V praxi také zprostředkovatel vykonává činnost nejenom pro zájemce, ale i pro třetí osobu, se kterou chce zájemce smlouvu uzavřít. Zprostředkovatelskou činnost pro obě tyto osoby zároveň nový občanský zákoník nezakazuje, ale je možno ji vyloučit smluvně. Pokud by pak zprostředkovatel porušil tento zákaz stanovený ve smlouvě o zprostředkování, neměl by nárok ani na provizi, ani na náhradu nákladů.