Pronajímatel a nájemce zpravidla sjednávají nájemné jako pevnou částku za měsíc užívání předmětu nájmu. Pokud však strany výši nájemného neujednají, nemá to vliv na platnost nájemní smlouvy. V takovém případě má pronajímatel právo na nájemné v takové výši, jaká je v den uzavření smlouvy v místě obvyklá pro nový nájem obdobného bytu za obdobných smluvních podmínek. Strany si dále ve smlouvě ujednají, která plnění, resp. služby spojené s užíváním bytu nebo s ním související zajistí pronajímatel. Jestliže toto ujednání ve smlouvě chybí, má se za to, že těmito službami jsou: dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. Způsob rozúčtování cen a úhrady služeb musí být určen již před poskytnutím služby. Nájemce má právo nahlédnout do vyúčtování nákladů na poskytnuté služby za minulý kalendářní rok. Nájemné i zálohy za služby jsou splatné vždy předem na každý měsíc, a to nejpozději do 5. dne příslušného období, není-li mezi stranami ujednáno jinak. Nájemné či jeho změna se zpravidla sjednává dohodou mezi pronajímatelem a nájemcem. Jestliže k dohodě ohledně zvýšení nájemného mezi nájemce a pronajímatelem nedojde, má pronajímatel právo podat návrh na zvýšení nájemného soudu. Soud na návrh pronajímatele rozhodne o určení nájemného, které je v místě a čase obvyklé a určí výši nájemného ke dni podání návrhu soudu, což by v praxi znamenalo povinnost nájemce doplatit rozdíl nájemného za uplynulé měsíce od podání návrhu. V určitých případech má nájemce právo na přiměřenou slevu z nájemného nebo i prominutí nájemného zcela. Právo na přiměřenou slevu z nájemného má nájemce, dokud pronajímatel přes upozornění nájemce neodstraní v bytě závadu, která ztěžuje nájemci užívání bytu. Pokud by tato vada zásadním způsobem ztěžovala užívání bytu či zcela znemožňuje užívání bytu, má nájemce právo na prominutí nájemného zcela. Strany si také mohou ujednat, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu na zajištění nájemného a jiných povinnosti souvisejících s nájmem, tato jistota však nesmí být vyšší než šestinásobek měsíčního nájemného. Při skončení nájmu vrátí pronajímatel nájemci jistotu a započte si přitom, co mu nájemce z nájmu dluží. Ode dne účinnosti NOZ již není pronajímatel povinen vést tyto peněžní prostředky na zvláštním a odděleném účtu. V podstatě s nimi může naložit dle libosti, s tím, že po skončení nájemního vztahu budou tyto prostředky, resp. část zbývající po započtení dluhů vráceny. Na úhradu pohledávky vůči nájemci má pronajímatel právo zadržet jeho movité věci, které se v domě či bytě nachází.