Nájemní smlouvou rozumíme smlouvu, kterou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Nájemní vztahy jsou v novém občanském zákoníku upraveny v ustanoveních § 2201 a násl., přičemž se jedná o velice rozsáhlou úpravu, která zahrnuje obecný nájem věci movité i nemovité, detailně se pak věnuje nájmu bytu a domu, nájmu prostoru sloužícímu podnikání, atd. Nájem bytu a domu je primárně upraven v novém občanském zákoníku ve "Zvláštních ustanoveních o nájmu bytu a nájmu domu" (§ 2201 a násl. NOZ) a subsidiárně pak v "Obecných ustanoveních" (§ 2201 a násl. NOZ), přičemž obecná ustanovení se použijí, pokud na danou otázku ve zvláštních ustanoveních nenalezneme odpověď. Je-li byt pronajat k jinému účelu než k bydlení, tato zvláštní ustanovení se nepoužijí. To platí i v případě, že nájemcem bytu bude právnická osoba. Právnická osoba nemůže bydlet a nemá ani bytovou potřebu ve smyslu těchto ustanovení. Dle ustanovení § 2236 odst. 1 NOZ bytem rozumíme místnost nebo soubor místností, které jsou částí domu, tvoří obytný prostor a jsou určeny a užívány k účelu bydlení. Byt musí být pro bydlení vhodný a zdravotně způsobilý. Na rozdíl od minulé úpravy zákona o vlastnictví bytů není již definice bytu vázána na rozhodnutí stavebního úřadu, ale nově pouze na účel, ke kterému je prostor využíván. I v případě, že se bude jednat o nebytový prostor, který je užíván k bydlení, budou se na tento nájemní vztah vztahovat ustanovení o nájmu bytu a opačně, pokud půjde o byt užívaný k podnikání, budou se na tento nájemní vztah vztahovat ustanovení o nájmu prostor sloužících podnikání. V důsledku této změny dochází taktéž k uvolnění formalismu minulé právní úpravy, kdy následkem pronajmutí nebytového prostoru k účelu bydlení byla neplatnost takové nájemní smlouvy. Nyní již v takovém případě nájemní smlouva neplatnou nebude. Tento závěr podporuje navíc ustanovení § 2236 odst. 2 NOZ, které stanoví, že skutečnost, že pronajatý prostor není určen k bydlení, nemůže být na újmu nájemci. Nájem domu není v novém občanském zákoníku zvlášť upraven. § 2236 odst. 3 NOZ jen ustanovuje, že je-li k zajištění bytových potřeb nájemce pronajat dům, použijí se ustanovení o nájmu bytu přiměřeně. Naopak ustanovení o nájmu bytu a domu se neužijí v případech, kdy se jedná o nájem bytu nebo domu k rekreaci či jinému zjevně krátkodobému účelu. Podstatnými náležitostmi nájemní smlouvy jsou: označení smluvních stran (nájemce a pronajímatel); označení předmětu nájmu (nemovité věci - domu, bytu, nebo její části), závazek pronajímatele přenechat nájemci předmět nájmu do užívání, závazek nájemce zaplatit nájemné, dočasnost, datum a podpisy stran.