V minulém článku jsem uvedl, že před koupí pozemku pro stavbu rodinného domu bychom měli zvážit všechny skutečnosti a informovat se o stavu pozemku. Jednou z důležitých informací je i výskyt radonu. Dnes se jím budeme podrobněji zabývat. Radon je všudypřítomný přírodní radioaktivní plyn. Vzniká postupnou přeměnou uranu, který je v různých množstvích přítomen ve všech materiálech zemské kůry. Radon sám se přeměňuje na další radioaktivní prvky a  ty se při vdechování zachycují v dýchacích cestách. Zvýšený výskyt radonu v určité lokalitě s sebou proto přináší nárůst nebezpečí výskytu rakoviny, především plicní. Jak se radon dostane do domu? Nejčastěji z podloží pod budovou, kde mohou být vysoké koncentrace. Zejména pokud je základová část obytného domu špatně provedená (špatná izolace základů, popraskaná podlaha, prkenná podlaha bez izolace, špatně utěsněné prostupy inženýrských sítí), může docházet k nasávání radonu do vnitřního prostředí objektu. Děje se tak pomocí tzv. komínového efektu. Rozdíl teplot v objektu a pod ním způsobí podtlak v objektu a radon je tak spolu s dalšími plyny aktivně nasáván. Dalším možným zdrojem radonu je stavební materiál nebo podzemní voda přiváděná do budovy. Česká republika se díky geologické stavbě řadí k zemím s vyšší průměrnou koncentrací radonu v bytech. Státní úřad pro jadernou bezpečnost stanovil tzv. směrné hodnoty pro obsah radonu ve stávajících a nových stavbách takto: v pobytovém prostoru stávajících budov by neměla být průměrná hodnota vyšší než 200 Bq/m³ (becquerelů na metr kubický). Je-li překročena, doporučuje se provést rozumná protiradonová opatření. Pokud je naměřena hodnota dokonce vyšší než 2000 Bq/m³, měl by být v takové místnosti vyloučen dlouhodobý pobyt osob. V pobytovém prostoru nového domu by průměrná hodnota měla být menší než 100 Bq/m³, proto by rovnou při nové výstavbě měla být provedena preventivní opatření. Pro srovnání je dobré vědět, že v České republice je průměrná hodnota radonu v budovách kolem 60 Bq/m³. Řada oblastí, kde je vyšší pravděpodobnost výskytu ploch s vyšším radonovým rizikem, je již známa. K tomuto účelu byly zpracovány mapy radonového rizika České republiky, které vymezily očekávané oblasti s nízkým, středním a vysokým radonovým rizikem. Poskytují ovšem jen základní orientaci o očekávaném riziku, a jsou zpravidla k nahlédnutí na stavebních úřadech nebo okresních úřadech. Podrobnější mapy zpracovává postupně Český geologický úřad.