Pozemek může být ve spoluvlastnictví dvou nebo více osob, což však nemusí všem spoluvlastníkům vyhovovat a proto se rozhodnou a dohodnou na vypořádání podílového spoluvlastnictví reálným rozdělením pozemku. Uzavřou tedy mezi sebou dohodu o zrušení a vzájemném vypořádání podílového spoluvlastnictví a tuto podepsanou dohodu všemi účastníky dohody podají ke vkladu vlastnických práv do katastru nemovitostí příslušnému katastrálnímu úřadu. Pokud budou splněny veškeré podmínky a katastrální úřad nezjistí žádné překážky ani problémy bránící pravomocnému povolení vkladu vlastnických práv do katastru nemovitostí dle této dohody, zapíše vlastnické právo na základě této dohody o zrušení a vzájemném vypořádání podílového spoluvlastnictví do katastru nemovitostí. Nedílnou součástí této dohody musí být geometrický plán o reálném rozdělení nemovitosti, neboť předmět zápisu je nutné zobrazit do katastrální mapy. Geometrický plán musí být ověřen úředně oprávněnou osobou, že svými náležitostmi a přesností odpovídá platným předpisům a dále musí být potvrzený katastrálním úřadem, že souhlasí s očíslováním parcel. Při vkladu vlastnického práva bude katastrální úřad zkoumat mezi jiným i zda účastník řízení není omezen ve smluvní volnosti na základě rozhodnutí státního orgánu, kterým může být rozhodnutí o využití území, kterým byly stanoveny podmínky pro dělení nebo scelování pozemků. Lze proto jen doporučit všem těm, kteří chtějí rozdělit pozemek, aby si nejdříve zjistili, zda rozdělení nebrání rozhodnutí o využití území. Může se stát, že vynaloží nemalou částku na vyhotovení geometrického plánu a poté zjistí, že pozemek dělit nelze. Ani v případě, že geometrický plán je ověřen úředně oprávněnou osobou a potvrzen katastrálním úřadem, neznamená to ještě, že dělení pozemku je možné. Teprve po vyjádření stavebního úřadu, že chystané dělení pozemku není v rozporu s rozhodnutím o využití území, má katastrální úřad za zjištěné, že v daném případě není vlastník omezen ve smluvní volnosti (pokud není omezen ve smluvní volnosti z jiného důvodu). Občanský zákoník připouští, aby si spoluvlastníci zrušili spoluvlastnictví dohodou. Vzhledem k tomu, že však někdy se buď spoluvlastníci nemohou shodnout nebo některý z nich je nečinný a odmítá dohodu podepsat, nezbývá v takovém případě než se obrátit se žalobou na soud, který na návrh spoluvlastníka může spoluvlastnictví zrušit a provést vypořádání. Účastníci řízení mohou uzavřít i soudní smír. Zápis do katastru se provede na základě pravomocného rozsudku soudu, jehož neoddělitelnou součástí musí být geometrický plán o reálném rozdělení pozemku.  Geometrický plán musí být taktéž ověřen úředně oprávněnou osobou, že svými náležitostmi a přesností odpovídá platným předpisům a potvrzený katastrálním úřadem, že souhlasí s očíslováním parcel. Pokud soud vydá rozsudek o vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku reálným rozdělením, může zřídit ve prospěch vlastníka nově vzniklého pozemku věcné břemeno chůze přes pozemek, který při vypořádání spoluvlastnictví také nově vznikl, nebo věcné břemeno braní vody ze studny, která zůstala na jednom z nově vzniklých pozemků, apod.