Smlouvy obecně jsou dvoustranné (vícestranné) právní úkony. Účinnosti smlouvy obvykle nabývají okamžikem, kdy jsou uzavřeny a jsou perfektní. Aby smlouva mohla vzniknout, musí být učiněna nabídka (návrh smlouvy), musí dojít k přijetí nabídky (návrhu smlouvy), což předpokládá, že vůle stran uzavřít smlouvu je shodná. Nesmí se zapomínat na to, že přijetím návrhu není okamžik, kdy účastník smlouvy smlouvu podepíše a projeví tak vůli smlouvu uzavřít, ale přijetím návrhu je až okamžik, kdy vyjádřený souhlas s obsahem smlouvy dojde navrhovateli. Návrh smlouvy může být zrušen nebo může být odvolán. Ohledně nemovitostí, popřípadě bytu a nebytového prostoru mohou být uzavírány smlouvy o převodu, o zástavním právu, o věcném břemenu, o předkupním právu s věcnými účinky, dále dohody o vydání věci uzavřené podle restitučních předpisů, dohody o vypořádání společného jmění manželů nebo dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Smlouvy o nemovitostech musí splňovat náležitosti stanovené obecně pro smlouvy a dále pak další náležitosti stanovené vždy pro určitý typ smlouvy. Podstatnými náležitostmi smlouvy o nemovitosti je: určení účastníků smlouvy, určení předmětu smlouvy, náležitý projev vůle, písemná forma (jinak je smlouva absolutně neplatná), podpisy účastníků smlouvy (popřípadě zmocněnce). Vlastnictví k nemovitosti může být převáděno zejména na základě kupní smlouvy, směnné smlouvy, darovací smlouvy, aj. Převádí-li se nemovitost, která je předmětem evidování v katastru nemovitostí, nabývá se vlastnictví vkladem do katastru nemovitostí. Pokud se však převádí nemovitost, která není předmětem evidence v katastru nemovitostí, nabývá se vlastnictví okamžikem účinnosti této smlouvy. Co je předmětem evidence v katastru je stanoveno v § 2 odst. 1 KatZ. V současné době se v katastru evidují pozemky, budovy (včetně rozestavěných) spojené se zemí pevným základem, kterým se přiděluje popisné nebo evidenční číslo nebo kterým se nepřiděluje a které nejsou příslušenstvím jiné stavby evidované na téže parcele, byty a nebytové prostory (včetně rozestavěných). Předmětem evidování v katastru nemovitostí nejsou drobné stavby. Nejčastějším typem smlouvy o převodu nemovitosti je kupní smlouva podle občanského zákoníku, ve které mohou být různá další ujednání, zejména: o zřízení věcného břemene (např. doživotní užívání nemovitosti, právo užívání studny, apod.), o předkupním právu s věcnými účinky, o předání stavební dokumentace ke stavbě, o vyklizení nemovitosti a předání klíčů, o odložení splatnosti kupní smlouvy na určitou dobu, kterou lze sjednat i jako odkládací podmínku, pak je ovšem nutné podat návrh na vklad až po splnění odkládací podmínky, stanovení rozvazovací podmínky, stanovení dne účinnosti smlouvy, upozornění na znalecký posudek, v kolika vyhotoveních se smlouva vyhotovuje, upozornění na okamžik vzniku práva, atd. Výše uvedená ujednání ve smlouvě nemusí být. Často účastníci smlouvy mají za to, že čím je smlouva delší, tím je „správnější“. Pravdou ale je, že taková smlouva se stává nepřehlednou a někdy důležité věci upraveny nejsou vůbec.