Pokud potřebujete svoji nemovitost prodat a zároveň koupit jinou a na druhé straně je osoba, která řeší identický problém, je vhodným a zároveň finančně výhodným řešením pro obě smluvní strany uzavření směnné smlouvy. Při úpravě směnné smlouvy občanský zákoník vychází z toho, že se mají přiměřeně použít ustanovení o kupní smlouvě, tzn. že účastníci směnné smlouvy vystupují současně jako prodávající ohledně nemovitosti, kterou vlastní a směňují ji za jinou a současně jako kupující ohledně nemovitosti, kterou směnou nabudou do vlastnictví. Charakteristickou výhodou směnné smlouvy je obvykle daleko menší potřeba finančních prostředků oproti klasické kupní smlouvě. Pokud se smluvní strany dohodnou, že nemovitosti ve směně mají totožnou hodnotu, nejsou finanční prostředky k dorovnání hodnot vůbec zapotřebí. Když je peněžní rozdíl ve směňovaných nemovitostech opravdu minimální, odpadají starosti se žádostmi o úvěr ze stavebního spoření či vyřizování hypotéky. Dochází tak k úspoře poměrně vysokých částek i vašeho času. V opačném případě je předmětem vzájemného vyrovnání jen rozdíl v ceně dražší nemovitosti. Jednou z nejzajímavějších položek, kterou smluvní strany směnné smlouvy mohou ušetřit, jsou daňové náklady spojené s převodem nemovitostí. Zákon o dani z převodu nemovitostí považuje směnu za jeden převod, přičemž daň se vybírá z převodu té nemovitosti, ze které bude vyšší (pro posouzení toho, která z nemovitostí byla hodnotnější, bude finanční úřad pro výpočet daňové povinnosti požadovat předložení znaleckých posudků o cenách směňovaných nemovitostí). Základem daně z převodu je pak cena zjištěná podle oceňovacích předpisů. Pokud je však cena smluvně sjednaná vyšší než cena zjištěná, základem daně je právě cena sjednaná. Daň z převodu nemovitostí jsou účastníci směnné smlouvy (převodce i nabyvatel) povinni platit společně a nerozdílně. Lze jen doporučit, aby tato záležitost byla ošetřena již v samotné směnné smlouvě tak, aby si smluvní strany předem dohodly tzv. společného zástupce pro daňové řízení a rovněž určily toho, kdo a v jakém poměru daň zaplatí. Daňové přiznání musí být podáno nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž byl zapsán vklad vlastnického práva do evidence katastru nemovitostí. Součástí přiznání musí být také ověřený opis směnné smlouvy a znalecký posudek o cenách směňovaných nemovitostí. Ve stejné lhůtě musí být daň i uhrazena. Pravidlo, že kupní smlouva se předkládá místně příslušnému katastrálnímu pracovišti v počtu o dva vyšším, než je počet jejich účastníků, neplatí u směnné smlouvy, pokud se směňují nemovitosti mimo působnost jednoho katastrálního úřadu, platí, že pro každý další dotčený katastrální úřad přibývají další dvě vyhotovení smlouvy. Na tuto skutečnost pamatujte při podpisu smluv a dbejte na jejich dostatečné množství.